Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
  • GJŠ Zlín
  • GJŠ Zlín
  • GJŠ Zlín
  • GJŠ Zlín
Historie budovy gymnázia

Studijní ústav

Studijní ústav byl založen v roce 1935 z iniciativy Jana Antonína Bati (1898 – 1965). Ústav měl vhodnými prostředky pečovat o rozšíření a prohloubení vzdělávání dospělých občanů. Autorem ideového plánu byl Antonín Grác. Ústav byl rozdělen na dvě správy – I. technicko-organizační, která byla vedena arch. Františkem Kadlecem a II. pedagogickou správu, kterou vedl Antonín Grác.

Do předání budovy Studijního ústavu I (26. dubna 1936) působila tato instituce přechodně v prvním internátu. V průběhu let 1937 a 1938 došlo k výstavbě Studijního ústavu II. Původně navrhované další dvě budovy Studijních ústavů se měly nacházet za stávajícími dvěma budovami.

Studijní ústav I

V pátek 23. srpna 1935 požádala firma Baťa, a. s. o povolení stavby budovy „technologického a studijního ústavu“ dle projektu vypracovaného firmou Zlínská stavební a. s. (patřila ke koncernu Baťa). Povolení ke stavbě firma dostala ve čtvrtek 5. září 1935. Podle dostupných zdrojů víme, že náklady na stavbu činily 2 468 170,– Kč. Žádost o kolaudaci byla podána 16. května 1936. Komisionální jednání bylo uskutečněno 7. července 1936 o čtrnácté hodině.

Ústav byl slavnostně otevřen již 26. dubna 1936.  Budovu Studijního ústavu I navštívil na své první moravské cestě 18. června 1936 prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš.

Stavba budovy odpovídala standardnímu pojetí víceetážových budov, které ve stejné době firma Baťa realizovala. To znamená, že veškeré nosné konstrukce byly provedeny ze železobetonu (konstrukce „Poor“) a výplně na obvodu budovy byly z dutých cihel a termobetonu zevnitř budovy, což zastávalo funkci izolace. Základy budovy byly také provedeny ze železobetonu. Budova má celkem 5 etáží a v poloviční východní straně je proveden suterén v 6 polích, přičemž pole jsou vymezena nosnými sloupy. Světlá výška suterénu je 3 metry, ostatních etáží 4 m. Svod odpadové povrchové vody byl vyřešen Mannesmannovými rourami, uloženými do sloupů a odtud do domovní a městské kanalizace. Veškeré etáže jsou spojeny mezi sebou schodištěm, umístěným po obou stranách čela budovy, a to na východní straně o šířce ramene 1,80 metru a na západní straně 2,80 m. Zkrácení na východní straně bylo již tehdy způsobeno lokací výtahů ve stejném poli se schodištěm. Přírodní osvětlení bylo naprosto spolehlivé díky aplikaci obrovských oken o velikosti 5,70x1,76 metru, vsazenými mezi betonové pilíře, a to v každém poli.

Studijní ústav poskytoval (dle dobových zpráv a materiálů) školení zaměstnancům v odborných kurzech, stálými sbírkami a příležitostnými výstavami.

V první etáži se nacházely učebny a laboratoře pro kurzy obuvnické, gumárenské, strojnické a elektrotechnické, textilní, obchodní nauky a kurzy všeobecně vzdělávací.

Ve druhé etáži byly stálé sbírky technologické, související s výrobou. Jednalo se o obory chemie a chemická technologie; fyzika se zvláštním zřetelem k mechanice; strojnictví; elektrotechnika; speciální mechanická a chemická technologie (kam patřily technologie: obuvnická, koželužská, textilní, náhražek, slevačství, sváření kovů, různé instalace a gumařství). Ve třetí a čtvrté etáži byly učebny odborných škol. Pátá etáž byla zpočátku ponechána volná jako místo pro příležitostní výstavy na různá témata (výrobní problémy, bydlení a zdravotnictví, všeobecné vzdělání nebo výtvarné umění). Modely vyráběl přímo Studijní ústav, výstavy byly také sestavovány ve Zlíně a poté se stěhovaly z města do města.

Nálety na Zlín nebyl Studijní ústav dotčen. Budova Studijního ústavu I byla poškozena dne 2. května 1945. Právě toho dne byl Zlín osvobozen sovětskou a rumunskou královskou armádou. Požár, který zachvátil poslední etáž ústavu, vznikl zrovna v místnosti Krátkého filmu, kde byly uloženy filmy, tedy nejvznětlivější hořlavina. Požár patrně vznikl od střely, kterou na budovu vypálili příslušníci Volkssturmu. Puma, která za zkázou stála, prorazila obvodový plášť v šestém poli (na severní straně, počítáno od východu) a naprostou většinu etáže naprosto zničila, z vnějšku se jako nepoškozené jevilo pouze pole, kde se nacházejí toalety, to bylo totiž od zbytku patra odděleno zděnou přepážkou. Do rána zbyla z celé etáže jen zčernalá betonová kostra a hromady žhnoucího popela.

Studijní ústav II

Studijní ústav II byl vybudován v letech 1937 až 1938. Náklady na výstavbu této čtyřetážové budovy s konstrukcí „Poor“ si vyžádaly 2 585 428, – Kč. Mezi léty 1938 a 1939 v budově sídlilo zlínské gymnázium (dnes Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť). V období Protektorátu byl ústav také sídlem finančního a celního úřadu.

V roce 1939 právě zde získala prostory zlínská Škola umění (založená 14. ledna 1939 firmou Baťa). S touto školou je asociováno i konání Zlínských salónů, jejichž počátek však sahá již do období před vznikem této školy. V dalších letech byl ústav sídlem nově koncipované uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně, která byla v roce 1952 přestěhována do Uherského Hradiště.

Díky poradě v obchodním oddělení n. p. Svit konané dne 3. listopadu 1951 se dozvídáme, že byl Studijní ústav II v této době přidělen Národní bezpečnosti (krajským složkám). V budově dnes sídlí Policie České republiky. Koncem sedmdesátých let došlo k necitlivé přestavbě, která zničila původní ráz objektu.

Studijní ústav I po druhé světové válce

Po druhé světové válce Studijní ústav (jako instituce) nadále fungoval, a to v budově Studijního ústavu I, v Kudlovské dolině a také v  zámku ve Kvasicích. Zánik Studijního ústavu můžeme datovat do roku 1952.

Od 19. srpna 1948 byla budova Studijního ústavu I sídlem Okresního národního výboru (poté Jednotného národního výboru). Výbor budovu opustil v roce 1952.

Od května 1952 je budova sídlem Vyšší průmyslové školy při n. p. Svit. V následujících letech dochází k rozdělení uvedené školy do samostatných průmyslových škol, přičemž v budově sídlí pozdější SPŠ kožařská (dnes SPŠ polytechnická – Centrum odborné přípravy) a SPŠ chemická (dnes gymnázium).

V letech 1977 až 1995 sídlila v budově bývalého Studijního ústavu I Střední zdravotnická škola (dnes v prostoru Bartošovy čtvrti v blízkosti Baťovy nemocnice).

Od roku 1998 sídlí v budově Státní jazyková škola. K 1. červenci 2006 bylo gymnázium spojeno s jazykovou školou a vzniklo Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín.

Vedoucí Studijního ústavu (1936–1952)

15.9.1936–23.11.1940 František Kadlec (23.11.1940–14.7.1949 vedoucí Školy umění)

1.10.1936–13.7.1938       Antonín Grác

6.9.1940– 23.1.1947         Mečislav Kuraš

12.12.1946–září 1948         Emil Pejhovský

1.10.1948–25.9.1951       František Staněk

Předsedové ONV a JNV (1945–1952)

1945–1948 Lubomír Nondek ONV

1948–1949 Rudolf Rédr ONV

1949–1950 Rudolf Rédr JNV

1950–1952 Milouš Jakeš JNV


KOLUMBER, David: Studijní ústav ve Zlíně. Zlín: Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín, 2007. bez ISBN.

English  German  France  Spain

Projekty z IROP a IPRÚ

Kde nás najdete

Adresa: nám. T. G. Masaryka 2734, 760 01 Zlín

Tel.: 577 007 444 | Fax: 577 007 445
E-mail:
gym@gjszlin.cz

Mapy.cz: Najdete nás zde

Partneři a projekty

Logo Zlínského kraje

Naše škola uzavřela smlouvu se Zlínským krajem o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje ve výši 50 000 Kč na realizaci projektu Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje.

Projekty ERASMUS+

Logo Erasmus+

Projekty ESF

Realizovali jsme celou řadu projektů financovaných ESF fondy. Jejich přehled je k dispozici v sekci Projekty.

logo MU
Škola spolupracuje s Masarykovou univerzitou na projektu Partnerství ve vzdělávání.

Podporujeme talentované žáky – probuďte svůj talent prostřednictvím programu Centra pro talentovanou mládež www.ctm-academy.cz

Mezinárodní cena vévody z Edinburgu – posuňte své hranice a udělejte něco pro druhé, přihlaste se do týmu! www.DofE.cz

Eurocentrum
Škola spolupracuje s organizací Eurocentrum Zlín.